Listopad 2017

Pohled zpět

2. listopadu 2017 v 11:32 | G.G.M. |  Myšlenky


Už jsou to 4 roky, co tvůj odchod změnil můj život. Od té doby jsem si prožila spoustu věcí, některé dobré, některé špatné. Někdy se sama sebe ptám, co by bylo jinak, kdybys nezemřel. Tvá ztráta mě poznamenala, nese se mnou každým dnem. Ne, že bych se přes to nedokázala přenést, ale chybíš mi. Obzvlášť v těchto dnech. Občas si říkám, zda jsem nemohla lépe číst mezi řádky, zda jsem tě od toho velkého kroku do neznáma, nemohla odradit. Jestli…bych tě nedokázala přimět chtít zase žít. Určitě bychom ještě toho spoustu společně prožili. Smáli bychom se, plakali, vztekali se, nadávali si, usmiřovali se, dělali chyby, litovali, byli šťastní. Žili bychom. Čím více čas plyne, pestré a barevné vzpomínky se mění, nabývají fádních zastaralých barev. Události, jež jsme prožili, začínají být neúplné, rozdělené na kousky, jako nastříhaný film. Už si ani nedokážu vybavit tvou vůni, tvůj hlas a ani tvůj smích. Jediné co si pořád zřetelně cítím, jsou emoce. To, že jsem tě měla ráda, a že jsi byl můj kamarád, kterému jsem mohla věřit.
Vím, že je absurdní ti tady psát, ale nikdy nepřestávám doufat, že mi odepíšeš.
El-chan…já budu se snažit, budu se snažit žít i za tebe... ^^